Zálohový koeficient pro krácení nároku na odpočet

Během všech zdaňovacích období jednoho kalendářního roku se používá tzv. "zálohový koeficient“ tj. koeficient vypočtený z údajů předcházejícího roku při vypořádaní odpočtu daně. Zálohový koeficient si uživatelé nastaví ve "Správci – Předvolbách - Globálních – Kódy DPH".

Pokud údaje z předchozího kalendářního období neexistují, stanoví si koeficient uživatel dle předběžného kvalifikovaného odhadu a taktéž nastaví v předvolbách.

Dle ZDPH se vypočtený koeficient zaokrouhluje na dvě desetinná místa nahoru. To znamená, že např. hodnota 0,87001 i 0,87796 se zaokrouhlí na 0,88. Pokud je koeficient roven či vyšší než 0,95 považuje se za roven jedné a plátce má nárok za příslušné období u krácených zdanitelných plnění v plné výši. Vyjde-li koeficient nižší než 5% počítá se jako nulový (tzn. účetní jednotka si DPH nenárokuje vůbec).

Používáte-li zálohový koeficient pro krácení nároku na odpočet DPH, je třeba u kódů DPH, které budou používány u takovýchto plnění, zaškrtnout pole „krácený nárok na odpočet“.


Vypořádací koeficient pro krácení nároku na odpočet


V přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku se provede vypořádání nároku na odpočet u krácených plnění. Vypořádání nároku na odpočet za všechna krácená plnění tak bude odpovídat rozdílu mezi nárokem vypočteným vypořádacím koeficientem a nároky uplatněnými během roku, které byly vypočteny zálohovým koeficientem. Toto vypořádání - s plusem nebo mínusem - se jako "Změna odpočtu“ ručně uvede do řádku 53 přiznání k DPH za poslední zdaňovací období kalendářního roku.

V posledním přiznání za zdaňovací období plátce před samotným vypořádáním odpočtu musí vypočítat odpočet ještě za použití zálohového koeficientu a až poté provést vypořádaní za celý kalendářní rok!


Postup: