Page tree
Skip to end of metadata
Go to start of metadata


Nastavení základního nároku na dovolenou

První údaj k dovolené zaměstnance se objevuje v pracovní smlouvě, kterou zpracováváte při jeho nástupu. Zde se nachází pole "nemá nárok na 1/12 dovolené v měsíci nástupu", které slouží k zadání informace, jak má program postupovat v případě, že zaměstnanec nastupuje v průběhu měsíce - tuto informaci zadáváte podle § 212 zákoníku práce:

Zákoník práce - § 212

(3) Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.

Tento údaj je v pracovní smlouvě umístěn proto, že se s ním pracuje pouze při vzniku pracovního poměru, dále už ne. V příkladu níže je zobrazen stav, kdy zaměstnanec nastupuje 16.5.2017 a jde u něho o změnu zaměstnání - tedy poměrná část ročního nároku na dovolenou mu bude náležet po odpracování 60 dnů i za květen 2017.

Základní nastavení dovolené je pak ve Mzdovém výměru, kde nastavujete roční nárok na dovolenou - tj. základní údaj, se kterým se v průběhu zpracování mezd bude dále pracovat.

Do pole "Roční nárok na dovolenou" zapisujete vždy celkový roční nárok na dovolenou, a to bez ohledu na to, kdy v průběhu roku zaměstnanec nastupuje do zaměstnání. Program již dále bude s tímto údajem pracovat, tj. zobrazovat skutečný nárok na dovolenou v závislosti na odpracovaných dnech a také na době trvání pracovní smlouvy v průběhu roku.

Přehled o stavu dovolené u jednotlivých zaměstnanců

získáte takto:

Zde se eviduje dovolená a její vývoj v jednotlivých měsících. Záznam měsíce se vytvoří, resp. přepočte, vždy při zpracování mezd. Program automaticky vypočítá všechny hodnoty včetně krácení za pracovní neschopnost.

Do 60 odpracovaných dnů v roce je zaměstnanec v režimu tzv. nároku za odpracované dny. V tomto režimu má zaměstnanec nárok na 1/12 ročního nároku za každých 21 odpracovaných dnů (za odpracovaný den se považují i dny čerpané dovolené, pracovní dny v rámci PPM atd. dle aktuální legislativy). Hodnota „zákonného nároku“ je na pásce ve výši celého ročního nároku (20 dní) a hodnota skutečného nároku zohledňuje odpracované dny.  Po 60 odpracovaných dnech v roce zaměstnanec přechází do tzv. režimu ročního nároku a vzniká mu roční nárok (20 dnů). Ten zaměstnanec „vidí“ na pásce. Skutečný nárok zohledňuje dále odpracované měsíce a slouží jako informace pro management/zaměstnance  o skutečném stavu dovolené (může být i záporný) k danému měsíci. Pokud je PP ukončen, pak je v takovém případě nutné srazit (pořídit mínusem) počet přečerpaných dnů dovolené kódem 501 – proplacená dovolená.

Pokud v měsíci výpočtu vznikne zaměstnanci nárok na dovolenou za odpracované dny (odprac. dny v roce<60), pak program zjistí výpočtem počet pracovních dnů do konce PP, nebo do konce roku (nižší z datumů), zda zaměstnanec pravděpodobně odpracuje 60 dnů v roce. Pokud ano, pak do zákonného nároku použije roční nárok (jeho část), pokud ne, pak do zákonného nároku bude načítat tzv. nárok za odpracované dny (v programu označen jako skutečný nárok).

Tato skutečnost má význam hlavně při nástupech ke konci roku - např. nástup 15.11.2016 - program již nedá do ročního nároku celý roční nárok (20 dnů), neboť je zřejmé, že zaměstnanec nestihne do konce roku odpracovat 60 dní. Do ročního nároku na výplatní pásce za 11/2016 tedy uvede 1.5 dne.

Opravy zůstatku dovolené 

Pokud potřebujete upravit zůstatek dovolené z minulého roku, tak existují 2 možnosti:

1. Po zpracování měsíce zde upravíme zůstatek z min. roku, ale pak již nesmíme tento měsíc znovu propočítat.

     

2. Přepneme se do minulého roku, otevřeme si prosinec (v lednu program hledá zůstatek z min. roku v prosinci roku předchozího) a v něm si hodnotou  upravíme tak, aby skutečný zůstatek dovolené byl takový, jaký potřebujete převést. Úpravu doporučujeme provést pomocí pole Korekce v roce. 

     


Při editaci jednotlivých zpracovaných měsíců dovolené Vám program umožní měnit tato pole:

ZMR – zůstatek dovolené z min. roku. Automaticky se přebírá ze skutečného zůstatku dovolené ve 12 měsíci předchozího roku. V průběhu roku pak ze ZMR předchozího měsíce.

Korekce v roce – tímto údajem můžete ovlivnit roční nárok na dovolenou nebo jeho poměrnou část.

Krácení ruční – umožňuje při ručním vstupu krátit dovolenou o zadaný počet dní

UPOZORNĚNÍ

Pokud máte zaměstnance na dobu určitou a vyplníte ihned při nástupu ukončení PP, program automaticky při zpracování mzdy přepočítává nárok na dovolenou a na výplatní pásce uvádí do ročního nároku již pokrácenou hodnotu (tj. roční nárok za počet měsíců od nástupu (nebo začátku roku) do skončení skončení pracovního poměru). Pokud dodatkem k pracovní smlouvě pracovní poměr prodloužíte - na další dobu určitou nebo na dobu neurčitou, automaticky se při dalším zpracování mezd tato informace promítne i do zůstatku dovolené.


Krácení dovolené

Za absence nad 100 pracovních dnů program krátí dovolenou automaticky - není potřeba nijak ručně zasahovat - krácení se objeví jako "krácení zákonné" po zpracování toho měsíce, ve kterém zaměstnanec překročí v součtu 100 pracovních dnů absencí (neschopností). V souladu s § 223 odst. 1 ZP takto krátí pouze řádnou dovolenou.  Dodatkovou dovolenou, za absence PREMIER nekrátí - v souladu s § 223, odst. 5 ZP. Jestliže tedy evidujete jako "dodatkovou dovolenou" pouze další dovolenou u zaměstnanců, kterým právo na tuto dodatkovou dovolenou nevzniká podle § 215 ZP, musíte krácení za absence u této části dovolené provádět ručně.

V případě krácení dovolené za neomluvenou absenci se použije kód 502. Tuto mzdovou položku je vhodné přiřadit si jako podřazenou mzdovou položku ke mzdové položce 551 - neomluvená absence - tak si zajistíte připomenutí o krácení dovolené za neomluvenou absenci přímo při jejím zadávání.

 

Dovolená u nepravidelné pracovní doby

U zaměstnanců s nepravidelnou pracovní dobou (s harmonogramem) se dovolená přepočítává v závislosti na průměrném počtu směn v týdnu. Tuto informaci zadáváte ve mzdovém výměru zaměstnance:

Např. pokud je týdenní PD definována jako 2 dny / 16 hodin:

Výpočet koeficientu je následující:

1. zjistíme průměrný počet dnů v týdnu dle vzorce: počet plánovaných směn na stanovenou PD/52,143 (toto je koef. průměrného počtu týdnů v roce) - ten by měl být zadán v PV v počtu dní v týdnu v definici úvazku (v našem případě 2).

2. průměrný počet dnů v týdnu/5=0.4

Program tímto koeficientem přepočte základní nárok na dovolenou (mělo by být 20 při 4 týdnech), jenž ve tomto případě činí : 8,0 dnů - přepočtený roční nárok


Při uložení mzdového výměru s takto definovanou týdenní pracovní dobou program přepočte již čerpané dny dovolené v daném roce a také ZMR. K tomuto přepočtu použije program koeficient vypočtený pomocí vzorce :průměrný počet směn v týdnu aktuálního PV / průměrný počet směn v týdnu minulého PV.


Identická situace může nastat při změně úvazku z 2/20 na 3/30.  U této změny bude naopak koeficient přepočtu dovolené 3/2=1,5. Tímto koeficientem bude přepočtena čerpaná dovolená za 1-6 a také ZMR. 

Vykazování dnů dovolené u nepravidelné PD

V případě, že zaměstnanec je zaměstnán na nepravidelnou pracovní dobu, mohou nastat 2 varianty:

  1. Délka směny je každý den stejná  - (např. úvazek 4dny v týdnu s délkou směny 10 hod.) Program automaticky vypočte přepočtený roční nárok ve výši 16 dnů (20/10*8).  Ve výkazu práce program odečítá 1 den / 10 hodin.
  2. Délka směn se liší (v závislosti na nastaveném cyklu). - (např. úvazek 4dny v týdnu s délkami směny 8 hod. a 12 hod.  - opět do nastavení úvazku nastavíte průměrné hodnoty tzn. 4/10). Program automaticky vypočte přepočtený roční nárok ve výši 16 dnů (20/10*8).  Ve výkazu práce program automaticky přepočte počet pořizovaných dnů dovolené podle vzorce hodiny pro konkrétní den/průměrný denní úvazek. Např. zaměstnanec čerpá dovolenou 15 - 16.10. V těchto 2 dnech měl odpracovat dle kalendáře 16 hodin (dvě 8 hodinové směny). Program doplní do počtu dní dovolené hodnotu 1.6 dne (16/10 - pokud je průměrný denní úvazek v plat. výměru zadán na 10 hodin). Tuto hodnotu čerpaných dnů může uživatel ručně upravit dle svého uvážení (ZP nestanovuje závazný postup, tzn. teoreticky by zaměstnanci mohly být odečteny 2 dny dovolené).


Vznik nároku na dovolenou u zaměstnanců s nepravidelnou pracovní dobou

U nepravidelné pracovní doby PREMIER posuzuje vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok podle průměrného počtu dnů v týdnu zadaného ve mzdovém výměru zaměstnance a potřebný počet odpracovaných směn pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok přepočítává stejným koeficientem, jaký používá u přepočtu základního nároku na dovolenou. Pokud by tento propočet nebyl proveden, zaměstnanec by byl tímto postupem poškozen.

Příklad:

Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu ve směnách v délce 11,5 hodin, v rámci rozdělení pracovní doby mu tedy připadá na týden 3,26 směny. Koeficient přepočtu je tedy 0,65 - tímto koeficientem PREMIER vydělí skutečný počet odpracovaných dnů a výsledek  porovná s potřebným počtem 60 dnů pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok. Pokud tedy tento zaměstnanec odpracuje 39 směn (11,5 hodinových) (39:0,65=60), pak mu PREMIER počítá již dovolenou za kalendářní rok (nebo její poměrnou část, pokud zaměstnanec nastoupil v průběhu roku). V přehledu "Dovolená" v personalistice u tohoto zaměstnance již uvádí tyto přepočtené hodnoty.

Obdobně PREMIER postupuje také v případě posouzení vzniku 1/12 dovolené za odpracované dny. Skutečný počet odpracovaných dnů přepočítá zpátky koeficientem - 0,65 - tedy v tomto případě odpracované směny tímto koeficientem vydělí a výsledek porovná s počtem 21. U tohoto zaměstnance tedy vznikne nárok na 1/12 dovolené za odpracované dny již při odpracování 14 směn.

Přepočty příslušným koeficientem provádí PREMIER i pro účely krácení dovolené z důvodu nemoci a absencí.

Zde je uveden případ, kdy má výše uvedený zaměstnanec v září, kdy nastoupil do pracovního poměru, zpracovanou první mzdu. V září odpracoval 16 směn po 11,5 hodinách, pro účely vzniku nároku na dovolenou PREMIER tento počet směn přepočetl zpátky koeficientem 0,65 (podělil) - 16:0,65=24 a na základě tohoto přepočtu u tohoto zaměstnance i za září vznikl nárok na dovolenou za odpracované dny v délce 1/12 ročního nároku na dovolenou, tedy zde 1/12 ze 13 dnů = 1 den.

.


Sestavy a přehledy k dovolené za všechny zaměstnance

Pro sledování dovolené za všechny zaměstnance  jsou v PREMIERU určeny dvě sestavy:

  1. čerpání dovolené - pomocí této sestavy, kterou si můžete vytisknout nebo vyexportovat získáte detailní přehled o počtu vyčerpaných dnů dovolené v jednotlivých měsících roku.

   


2. čerpání dovolené - jde o detailní přehled souhrnných údajů  určený také pro potřeby zaúčtování hodnoty nevyčerpané dovolené na konci roku - s tímto přehledem můžete dále aktivně pracovat - filtrovat, třídit podle potřeby, tisknout nebo exportovat.




  • No labels